Historie obchodního domu Breda se začala psát roku 1898. Svou dnešní podobu však získal až přestavbou původní budovy v letech 1927–1928. Autorem projektu byl Leopold Bauer, vídeňský architekt a rodák z nedalekého Krnova, zadavatelem stavby pak podnikatel David Weinstein.

Ve své době se jednalo o největší obchodní dům v Československu. Byl projektován jako nárožní budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními patry. Skelet je železobetonový a vyplněný zdivem. Přízemí je členěno pilíři, zvenčí jsou vsazeny výkladní skříně, patra jsou osazena obdélníkovými okny. Vrchol stavby zdobí lunetová římsa s lomenými oblouky a kruhovými okny v pátém nadzemním podlaží. Střecha budovy je rovná. Hlavní průčelí je dvanáctiosé, západní má deset os. V pravé části průčelí je vchod, na který navazuje pasáž. Středobodem celé stavby je skleněná hala. Z přízemní části haly vede dřevěné dvouramenné schodiště až pod radiálními žebry členěnou kopuli vyplněnou luxferami. Zde, ve druhém podlaží, se také nachází otevřená galerie s dřevěným parapetem. Kopuli tvoří roseta s geometrickou kružbou.

Aktuální stav od roku 2004 až k dnešku

Současnost

V letošním roce začala první fáze rekonstrukce obchodního domu Breda firmou Fichna-Hudeczek. Začaly vyklízecí práce a demontáž světel a topení. Stejně tak budou demontovány všechny výtahy a podlahy. Budova dostane nový nákladní výtah, nová okna (170 kusů), novou vodovodní přípojku a v neposlední řadě také fasádu, jejíž slavnostní nasvícení bude rovněž rekonstruováno.

Termín realizace první části oprav je 6/2023–7/2024 a její cena je 29 milionů korun.

Již zrekonstruované interiérové prvky byly demontovány a uskladněny a budou po rekonstrukci navráceny do objektu. Jedná se například o výkladní skříně, barevné vitráže a všechny dekorativní dřevěné prvky.

Město má k dispozici 3D model sloužící k objasnění technických vlastností a konstrukce objektu, který může být užitečný při řešení energetických opatření a rozvodu elektřiny a vody a dalších technologických záležitostí, které rekonstrukce zasáhne.

Historická okna na budově jsou krásná, ale zub času se na nich znatelně podepsal a při každém větším větru hrozí vysypání skleněných výplní. Proto je chodník zastřešen lešením, které chrání chodce. Po konzultaci s památkáři vznikla maketa okna, podle které se vyrobí a osadí další.

Město má v ruce několik návrhů na obsah interiéru budovy, a to jak od občanů, tak z loňských workshopů s architekty. Konečná podoba by měla být mixem aktivit veřejného a komerčního sektoru, který je nezbytný pro další využití objektu. Obchodní dům totiž musí být pro město ekonomicky zvládnutelný. Jeho roční provoz se po rekonstrukci odhaduje na necelých 15 milionů korun.

Věřím, že se objekt v budoucnu opět zpřístupní veřejnosti a bude propojen s novou Bredou. Hlavním cílem by mělo být komerčně nebo podnikatelsky využít všechna patra. Dalo by se uvažovat taky o využití střechy a jejím otevření pro naše občany jako vyhlídkové plochy či prostoru pro letní kino. Doufám, že tuto nádhernou budovu zachráníme pro příští generace a jednou se do ní opět vrátí nákupní luxus jako za časů Davida Weinsteina a Maxe Bredy. Bylo by příhodné toho dosáhnout u příležitosti sta let od jejího otevření, které oslavíme v roce 2028.